5 situací, ve kterých se i týmovým manažerům vyplatí znát pracovní právo

17. 01. 2023 • 4 minuty čtení

Řada pracovníků v nižším managementu pracovní právo příliš neřeší. Legislativní otázky přenechávají právnímu nebo personálnímu oddělení. A sami mají často jenom vágní představu, co vlastně v zákoníku práce přesně stojí. Někteří z nich z něj možná nikdy neviděli ani řádku. A přitom se týmoví manažeři denodenně dostávají do situací, ve kterých mohou díky neznalosti zákonů takzvaně „zavařit“ nejenom firmě, ale i přímo sobě. V sázce jsou teoreticky i vysoké pokuty v řádech milionů korun. A právě proto by ani týmoví manažeři neměli vzdělávání v oblasti pracovního práva podceňovat. V tomto článku si na pěti příkladech ukážeme, v jakých situacích se jim znalost legislativních předpisů určitě vyplatí.

5 situací, ve kterých se i týmovým manažerům vyplatí znát pracovní právo

Pozdrav a oslovení

V mnoha firmách bývá zvykem, že při složitějších právních otázkách se pracovníci i manažeři obrací na právní oddělení s žádostí o konzultaci. Existuje ale řada běžných situací, které se jeví nevinně, ale představují z právního hlediska rizika, o kterých nemusí mít dotyčný manažer ani potuchy. Případně nastávají i náhlé situace (jako třeba úrazy), které se odehrají tak rychle, že na žádné právní konzultace ani není čas.

O tom, v jakých chvílích se manažerům nevyplatí neznalost pracovního práva, jsme si povídali s Jakubem Olivou, advokátem a specialistou na pracovní právo z advokátní kanceláře ARROWS ETL Global. Ten pro Seduo.cz připravuje videokurzy pracovního práva, především pro manažery.

1. Propouštění

„Pokud se manažer rozhodne, že se členem svého týmu rozváže pracovní poměr výpovědí nebo třeba okamžitým zrušením, musí myslet na to, že tento proces bude vždy napadnutelný soudně,“ říká Jakub Oliva.

Pokud udělá manažer v procesu propouštění zásadní chybu, může ve výsledku soud výpověď zneplatnit. Může také uložit zaměstnavateli povinnost nahradit zaměstnanci ušlou mzdu nebo uhradit soudní náklady.

„Bavíme se zpravidla o částkách ve výši stovek tisíc korun, které sice uhradí firma, ale ta ji může následně požadovat uhradit po vedoucím zaměstnanci, který tento prohraný soudní spor zavinil.“

2. Pracovní úraz

Když se zaměstnanci pod manažerovým dohledem stane pracovní úraz, musí manažer vědět, co dělat. „Pokud například opomene vyslechnout svědky nebo nafotit místo úrazového děje, může se firmě stát, že bude mít za úraz odpovědnost. A bude tak muset zaplatit pracovníkovi kompenzace, které mohou jít až do milionů korun,“ vysvětluje Jakub.

I když tyto kompenzace zpravidla uhradí pojišťovna, ta ji může zpětně vymáhat po zaměstnavateli a ten zase po tom, kdo pochybení zavinil – tedy po manažerovi.

3. Odměňování zaměstnanců

Každý manažer se snaží spravedlivě odměňovat své podřízené podle vynaloženého úsilí a oceňovat jejich iniciativu. Musí si ale dát velký pozor, aby toto úsilí zůstalo v zákonných mantinelech.

Pokud například manažer chybně využívat už základní mzdu (měsíční/hodinovou) jako nástroj pro dělání rozdílů mezi zaměstnanci, může se velmi snadno dopustit nerovného zacházení.

– Jakub Oliva, advokát a specialista na pracovní právo

V takovém případě se mohou poškození zaměstnanci obrátit na soud s žádostí o dorovnání mzdy. A to až tři roky zpětně, což může být pro firmu obrovský problém, pokud se tato chyba týká většího počtu zaměstnanců.

4. Práce s informacemi

Zákoník práce je velmi striktní v tom, jaké informace může zaměstnavatel (i prostřednictvím manažerů) od zaměstnanců a kandidátů získávat. A jaké informace naopak získávat a shromažďovat nesmí.

To, že se manažer nesmí zajímat o sexuální orientaci zaměstnance nebo o jeho členství v odborech, asi většina manažerů ví. Ale například požadavek tzv. čistý trestní rejstřík, který se u pohovorů a v pracovních inzerátech běžně vyskytuje, je oprávněný pouze v určitých případech. „Nejprve musí být splněny zákonné podmínky, aby se na něco takového mohl manažer vůbec dotázat,” vysvětluje Jakub Oliva.

5. Pracovní doba a práce přesčas

Každý manažer, který se chce vyhnout potížím, by měl být velmi dobře obeznámen s pojmy jako nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo musí znát rozdíl mezi přestávkou na jídlo a oddech a přiměřenou dobou na oddech a jídlo. 

Stejně tak by se měl manažer velmi dobře orientovat v tom, jak funguje práce přesčas. A přitom se jedná o poměrně složitou problematiku, zvláště pokud firma nabízí pracovníkům tzv. klouzavou pracovní dobu.

Každý manažer by měl znát, kolik přesčasů může nařídit/schválit svým podřízeným, kdy vůbec může přesčasy nařizovat a komu například přesčas vůbec nesmí umožnit.

– Jakub Oliva, advokát a specialista na pracovní právo

Jak by se měli manažeři v pracovním právu školit?

Pracovní právo by vždy mělo být školeno odborníkem. Nejen, že se zákony novelizují a mění, ale samotná znalost znění zákona v praxi často nestačí. Jenom právník, který se v dané oblasti orientuje, je schopen laikům vysvětlit i judikaturu (tedy rozhodovací praxi soudů) a tedy to, jak se zákony v praxi vykládají. 

A protože manažeři v právním slova smyslu vůči zaměstnancům vystupují jako zástupci zaměstnavatele a jednají jeho jménem, mohou kvůli mezerám ve znalostech legislativních předpisů napáchat poměrně závažné a často zbytečné škody. A i v tomto případě platí, že neznalost zákona neomlouvá!

 
Nastavení cookies