HR a L&D týmy čeká urgentní výzva: převzít péči o psychické zdraví svých zaměstnanců

Příčiny duševních potíží mohou být různé a často se jedná o kombinaci různých faktorů: genetická predispozice, celospolečenské změny, změny v osobním životě, sociální zařazení, finanční problémy, nespokojenost s prací a další faktory.

V roce 2021 byl v Česku celkový počet osob trpících nějakou formou psychiatrické nemoci přes 756 tisíc pacientů, což je mezi lety 2010 a 2021 nárůst o 22 %. Navíc 86 % nově diagnostikovaných pacientů s depresí se v roce 2020 nacházelo v produktivním věku, tedy mezi 25 a 65 rokem života.

Nutnost strategické prevence ve firmách

Hlavní důvod, proč by se měly firmy strategicky zabývat duševní pohodou svých zaměstnanců, je samozřejmě etický. Tento etický rozměr má ale také svou poměrně přesně spočítanou hodnotu v produktivitě práce a následně v penězích.

Dalším nákladným faktorem je časová i finanční náročnost při hledání adekvátních náhrad za nemocné či propuštěné zaměstnance. „Některé firmy nechají doslova odpadnout člověka s platem 50 tisíc korun měsíčně, který má v dané firmě široké znalosti a zkušenosti, aby pak následně nabíraly stejně kompetentního člověka z trhu za 80 tisíc korun.“ upozorňuje na poměrně častý protiklad Filip Kahoun, zkušený manažer a lektor leadershipu a osobního marketingu.

Jinými slovy: Firmy si už zkrátka nemohou dovolit zanedbávat problémy duševního zdraví svých zaměstnanců. Naopak je nezbytné, aby HR a L&D profesionálové investovali do psychohygieny zaměstnanců mnohem více úsilí a prostředků a v důsledku tak podpořili své byznysové cíle.

Profesní rozvoj jako základ duševní pohody

Zaměstnanecké kolektivy procházejí zatěžkávací zkouškou, kdy se během pandemie částečně rozpadly a znovu se pomalu dávají dohromady. Navíc nezadržitelný přísun moderních technologií, umělé inteligence či vzdálené práce přináší další tlak na výkon, vstřebávání stále přibývajících nových poznatků a plnění vyšších očekávání.

V první řadě je tedy nutné, aby vaši zaměstnanci měli přístup k plnohodnotnému profesnímu vzdělávání a rozvoji, které nutně potřebují ke své každodenní práci na své pozici. Pocit neustálého zaostávání, nestíhání či dohánění totiž může být jedním z vážných stresorů, které mají dopad na duševní zdraví.

Cílené vzdělávání v péči o mentální zdraví

Progresivnější firmy už tento úkol pochopily. Vedle nutného profesního vzdělávání je u nich téma psychohygieny pevnou součástí strategie firemního vzdělávání. Jejich HR či L&D týmy připravují dlouhodobé programy, které lidi kontinuálně učí pečovat o svou duševní pohodu a zdravý životní styl. Bohužel se stále jedná o pouhých 16 % firem dotázaných v našem průzkumu.

„Školy z nás do značné míry udělaly šampiony do AZ kvízu. Ale neřekly nám to podstatné – jak zvládat pracovní přetlak a jak dlouhodobě pečovat o své duševní zdraví. Dokud se ve školních osnovách něco nezmění, musí tuto roli zkrátka převzít samotné firmy. V opačném případě budou manažeři a HR týmy opakovaně ztrácet kvalitní a nadané lidi.“ dodává Kahoun.

A tady přichází oříšek. HR profesionálové a školitelé musí plnit zároveň dva úkoly. Na jedné straně zajistit vzdělávací programy, které zaměstnancům umožní udržovat zdravou psychiku, na druhé pak o existenci těchto programů své lidi soustavně informovat. Mít je takzvaně na papíře a cíleně je aplikovat – jsou totiž dvě rozdílné věci. Dost často se stává, že ačkoliv mají firmy ve svém portfoliu kurzy, které se psychohygieny týkají, ví o nich jen minimum zaměstnanců nebo je využívají zcela nahodile bez dlouhodobé strategie.

Otevřená komunikace a vlastní příklad k nezaplacení

Mezi experty panuje shoda, že téma péče o duševní zdraví se stane klíčovým tématem budoucnosti – na rovině osobní, profesní i společenské. Ve vaší firmě byste proto měli začít otevřeně a cíleně mluvit o psychických problémech jako o vážné věci, která může mít závažné dopady.

Strategickou roli v tomto případě hrají právě vedoucí pracovníci, HR a L&D specialisté. To oni by se měli nepřetržitě vzdělávat v tom, jak efektivně vést své týmy a jak nastavovat na pracovišti atmosféru, která umožní pracovníkům (bez rizika) sdílet jejich obavy a nejistoty. Týmoví lídři, kteří se nebojí jít s kůží na trh, pak mohou skvěle motivovat své lidi prostě jen tím, že jdou sami příkladem.

Filip Kahoun k tomu poznamenává: „Být dnes dobrým šéfem neznamená pouze řídit lidi jako stroje. Musíte být také dobrým psychologem a vědět, jak pracovat s různými charaktery a osobnostmi. Musíte vědět nejen to, jak tyto lidi povzbudit k práci, ale také, jak je nenechat vyhořet a padnout.“

Včasné rozpoznání varovných signálů

Kromě bezprostřední práce s lidmi je třeba do firmy zavést i proces, který sleduje indikátory, které mohou pomoci předejít psychickým problémům zaměstnance. Týmoví lídři, manažeři a HR specialisté by se měli naučit vnímat signály, které naznačují, že je něco v nepořádku: nadměrná fluktuace, opakující se absence či stížnosti. Někdy může být takovým „zdviženým prstem“ i nevyčerpaná dovolená.

Ve spolupráci s odborníky by pak měli HR profesionálové také vytvořit systém záchranných lan a bezpečného přístavu, kde lze začít problémy řešit okamžitě. Odkládání problémů veškerá navazující opatření přirozeně jen prodraží.

Úspěšná cesta prochází smyslem života (i práce)

Jako HR a L&D profesionálové byste neměli zapomínat ani na to poslední… vlastně možná první – vaše strategie, která chrání duševní zdraví vašich lidí a přináší jim životní pohodu, by měla pamatovat i na základní kameny smysluplné práce:

• pocit ocenění a přínosu

• spravedlivé finanční ohodnocení

• zvládnutelnou pracovní zátěž

• nápomocný a otevřený management

• pocit respektu a stability

• bezpečné a inspirativní prostředí

• možnost chybovat

• příležitost se rozvíjet a učit

Pracovní den trvá obvykle osm hodin, a to pět i více dní v týdnu. Pokud váš zaměstnanec nebude v práci spokojený, nutně tím začne trpět jeho duševní zdraví a následně klesat jeho výkon a produktivita. Šťastný zaměstnanec je naopak vždy tím nejlepším přínosem pro váš tým i vaši firmu.