Juniorem v padesáti? To je realita blízké budoucnosti

03. 05. 2023 • 6 minut čtení

Česká populace stárne. Do roku 2030 se skupina lidí ve věku 50-65 let stane ve společnosti hlavní pracovní silou. Generace „zkušených“ ovládne pracovní trh a firmy se budou muset naučit, jak se staršími ročníky počítat, aby jim byli prospěšní.

Juniorem v padesáti? To je realita blízké budoucnosti

Pro generaci dnešních důchodců je nemyslitelné, že by se měli rekvalifikovat po padesátce. Většina se vše potřebné naučila ve škole a se svými dovednostmi si vystačili prakticky do důchodu. Na to už dnešní padesátníci+ ale spoléhat nemohou. Jejich poslední část pracovního života bude čím dále častěji probíhat ve znamení nějakého druhu rekvalifikace. Firmy, které budou schopny „přetvořit“ starší zaměstnance v motory svých organizací, budou pak nakonec ty nejkonkurenceschopnější. 

Pracovní trh byl k padesátníkům (a starším) v posledních dekádách docela krutý. Ne nadarmo během let vzniklo anglické přísloví: „Too old to hire, too young to retire“ (neboli Příliš starý na změnu práce, příliš mladý na důchod. Docela trefně totiž shrnovalo, jak se padesátníci a starší zaměstnanci cítili při hledání práce. 

Úsvit generace 50+

Vyšší věk byl v období, charakterizovaném maximalizací zisku a tlaku na výkon, v podstatě diskriminační faktor. A byť se to nesmělo říkat nahlas, nikdo se do náboru starších kandidátů nehrnul. (Používáme zde minulý čas, ale současný stav není daleko od výše uvedeného popisu.) Důvodem k přehlížení starších kandidátů byl a je všeobecně mylně vnímaný předsudek, že zaměstnanci po padesátce mají nižší výkon. A to přesto, že bylo opakovaně prokázáno, že takové stigma – kromě vysloveně manuálních profesí – prostě neplatí.

„Stáří“ vpřed!

Časy se mění mnohem rychleji než by si kdo dokázal představit. Data z posledních výzkumů (Aspen Institute: Budoucnost českého pracovního trhu) ukazují, že stárnoucí společnost v Česku bude mít zásadní vliv na to, jak bude vypadat pracovní trh. Věková skupina 50-65 let naroste za příštích sedm let o úctyhodných 18 procent. 

Firmy tak budou muset poměrně rychle změnit své zajeté zvyky a začít připravovat plány, jak rychle starší kandidáty využít. Budou totiž takzvaně „honit mnoho zajíců najednou“. Prvním z nich bude problém padesátníků+, kteří budou zaostávat ve svých dovednostech v rychle se měnícím prostředí. Dalším pak nedostatek zcela jiných profesí s vyšší individuální pracovní hodnotou.

Nejsou lidi… jen ti starší

Za normálních okolností by si firmy na náročnější pozice prostě najaly mladé a příslušně vzdělané pracovníky. Ti ale kvůli demografickému vývoji k dispozici prostě nebudou. Zároveň budou zanikat pozice, které kvůli robotizaci, digitalizaci či umělé inteligenci už nebudou potřeba a mnohé z nich vykonávají (a budou vykonávat) právě zmínění starší kandidáti. Takže sečteno, podtrženo, potřebujeme se zbavit mnoha zaměstnanců, protože automatizujeme, zároveň potřebujeme najímat, protože se objevují zcela nové požadavky, a někdy i zcela nové profese. A v pomyslných kleštích uvízly zejména starší ročníky, které firmě dobře „sloužily“ desítky let. Teď najednou nejsou potřeba a novou práci neumí.

Upskilling jako část řešení

Společnost se mění tempem, které v historii lidstva nemá obdoby a digitalizace a vývoj umělé inteligence ještě téhle raketě přidá přídavné spalování. Abyste si to dokázali představit: v dnešní době tvoří v Česku podíl pozic, které vyžadují digitální dovednosti 54 %. To znamená lehounce přes polovinu všech pracovních příležitostí. V roce 2030, což je za pouhých sedm let, ale už tyto dovednosti bude vyžadovat neuvěřitelných 92 % všech pozic. 

A teď v kontextu skutečných čísel. Jedná se o 2,2 milionu Čechů, kteří budou muset zásadně rozšířit své digitální kompetence nebo jak se dnes šířeji uvádí – „kompetence pro digitální svět“. Jelikož se bavíme v kontextu potřeby firemního vzdělávání, je třeba uvést, že školní systém mezitím vyplivne na trh nových 900 000 lidí s ještě „nezaschlým diplomem“, kteří částečně nedostatek doplní. Ale jen částečně. Pořád zde bude zhruba milion lidí, kteří budou muset zvýšit své vzdělání.

Není tedy pochyb, že firmy budou potřebovat zvyšovat u svých padesátníků+ právě tyto dovednosti. Na scénu tak musí být jednoznačně vypuštěn pomocník jménem upskilling. Jde o druh vzdělávání, který pracovníkovi rozšíří znalosti a kompetence, které nejsou nezbytně nutné, ale zvyšují jeho výkon v jeho současné roli. A abychom byli konkrétní, u našich padesátníků+ jde kromě digitální kompetence zároveň o hlavní světové jazyky a zlepšení soft skills.

Reskilling jako další kus skládačky

Představte si, že řešíte ve firmě problém, který vyplývá z výše popsaných trendů. Máte akutní nedostatek pracovníků, kteří by kvalifikovaně odbavili nově vzniklé úkoly. Na druhé straně máte spoustu služebně starších zaměstnanců, jejichž pozice potřebujete zrušit. Když se obrátíte na nábor, dostanete odpověď, že takoví lidé na trhu nejsou a nebudou. A to je přesně ten okamžik, kdy se máte opřít o ty starší ročníky, přinejmenším o ty, kteří jsou přístupní změně. Reskilling je tedy rozhodně cesta, která částečně vyřeší problém, kde vzít lidi.

Starší zaměstnanci jsou firmě věrnější

U zmiňovaných padesátníků+ pak podle průzkumu LMC, navíc lze počítat s mnohem vyšší loajalitou než u mladších ročníků. Jinými slovy, starší zaměstnanci si podle dat z průzkumu váží příležitosti, kterou jim zaměstnavatel nabídne v podobě reskillingu či upskillingu. 

Firemní vzdělávání, příležitost pro řešení

Pokud jste dočetli až sem, je vám jasné, že starší ročníky budou hrát v nové ekonomice zcela zásadní roli a je na firmách, jak se na měnící situaci připraví. Pokud bude nábor mladých, potřebně vzdělaných lidí problematický, zbývá už jen jedna možnost – vzdělat si je či přeškolit sami. Z nejnovějšího průzkumu https://magazin.seduo.cz/clanky/report-firemni-vzdelavani-cesko-2022/ vzdělávací platformy Seduo (listopad 2022) však vyplývá, že české (a slovenské) firmy na situaci rozhodně připraveny nejsou. Jen 53 % firem má propracovaný systém vzdělávání, čili takový, který obsahuje vzdělávací plán a zadané cíle. Zhruba polovina firem pak řeší vzdělávací potřeby tzv. nárazově nebo pouze jednou ročně.

Každá krize je však zároveň příležitostí. Je lepší začít přemýšlet o strategii vzdělávání zaměstnanců teď, než to opět odložit. A data z uvedených průzkumů hovoří dávají zcela jasný návod: Juniorem se může stát i padesátník či starší. Jde jen o to, aby mu firma umožnila se tím juniorem stát. 

Top 15 nejohroženějších profesí (do roku 2030)Nedostatek v tisícíchVzdělání (roky)
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci stavební výroby52 8003,2
Kuchaři, pomocní kuchaři (mimo šéfkuchaře)28 0003,2
Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací23 6007,7
Malíři, pracovníci povrchového čištění21 6003,1
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech18 3005,3
Specialisté ve výrobě/stavebnictví 14 5007,2
Mistři a příbuzní pracovníci v těžbě, výrobě, stavbě14 3004,1
Obsluha pojízdných zařízení10 9003,1
Specialisté databází a počítačových sítí6 9006,8
Všeobecné sestry a porodní asistentky6 7004,2
Zdroj: Aspen Institute – Budoucnost českého pracovního trhu

 
Nastavení cookies