Co je Kirkpatrickův model a k čemu slouží?
Kirkpatrickův model je mezinárodně uznávaný nástroj pro hodnocení výsledků vzdělávacích programů. Skládá se ze čtyř úrovní hodnocení: reakce, učení, chování a výsledky. Nejčastěji se zobrazuje jako 4-úrovňová pyramida, která zobrazuje vertikální vztah mezi jednotlivými fázemi hodnocení. Kirkpatrickův model odpovídá na otázky, jak je vzdělávací proces přínosný, jak je přenositelný do praxe a jaké přináší výsledky.
Jak Kirkpatrickův 4-úrovňový model funguje?
První fáze „Reakce“ vyhodnocuje reakce studentů a jejich spokojenost s daným vzdělávacím procesem (školení, výuka apod.). Druhá fáze „Učení“ analyzuje nabytí teoretických znalostí, tedy co nového se studenti naučili, případně zda změnili své postoje k danému tématu.
Třetí fáze modelu „Chování“ vyhodnocuje, zda studenti upravili na základě nových poznatků své chování a přenesli je do každodenní praxe. Konečně čtvrtá a poslední fáze se zaměřuje na skutečné dopady vzdělávacího procesu na fungování firmy, instituce, společnosti, skupiny apod.
Kirkpatrickův model jako reakce na neúspěch
V 60. letech minulého století investovala americká vláda miliony dolarů do převratných reforem celého vzdělávacího systému. Zavedla se nová pravidla, vytvořily se nové příručky a vydaly se nové učebnice. Přes promyšlené zavádění všech změn se ale po určitém čase ukázalo, že změny nevedly k lepším výsledkům. Naopak, američtí žáci se podstatně zhoršili.
Tato zjištění otevřela vážnou debatu, zda by bylo možné dané reformy vyhodnocovat už v průběhu zavádění a vyvarovat se negativních výsledků. Jako reakce na tento neúspěch tedy vzniklo mnoho evaluačních metod, které se zaměřovaly právě na vzdělávací procesy. Jednou z nich, které se používají dodnes, je právě Kirkpatrickův model.
Úspěch vzdělávacích procesů podle Kirkpatricka
Nastavení vzdělávací procesů ve firmách a institucích, tak aby byly opravdu všestranně přínosné, není vůbec snadné. Kromě samotného zavedení modelu tedy Kirkpatrick uvádí také další podmínky, který jsou pro úspěch vzdělávacího procesu potřebné:
- Zohlednění potřeb zúčastněných
- Nastavení cílů školení
- Sestavení harmonogramu školení
- Realizace školení ve správný čas
- Účast všech zainteresovaných
- Výběr správných školících
- Výběr správné vzdělávací techniky
- Naplnění cílů
- Spokojenost zúčastněných
- Evaluace
Limity Kirkpatrickova modelu
Od 60. let minulého století se zásadně změnil způsob, jak se lidé vzdělávají. V současnosti se do popředí dostávají neformální metody učení nebo zacílené vzdělávání pomocí online platforem. Ty pak pracují s lidmi zcela jinak, než tomu bylo před 60 lety.
Další nevýhodou je, že analýzy úrovní 3 a 4, které jsou pro firmy a instituce nejzajímavější, jsou náročné na čas, zdroje i finance. Kirkpatrickův model tedy nemusí být praktický pro všechny organizace. Zejména pro ty, které například nemají HR oddělení pro provádění analýz.
Evoluce Kirkpatrickova modelu
Donald Kirkpatrick poprvé publikoval svůj model v roce 1959. Sám si ale již tehdy uvědomoval jeho limity. V dalších letech jej tedy několikrát aktualizoval, nejdříve v roce 1975 a znovu pak v roce 1993, kdy vydal svou nejznámější práci „Evaluating Training Programs“.
Štafetu poté převzali jeho syn James se svou manželkou Wendy Kayser Kirkpatrick. V roce 2016 James a Wendy revidovali původní teorii a představili „Kirkpatrickův model nového světa“ ve své knize „Four Levels of Training Evaluation“.
