Model učení 70:20:10 je inovativním přístupem ke vzdělávání, který klade důraz na kombinaci různých způsobů učení tak, aby podpořil efektivní a trvalý rozvoj dovedností a znalostí u jednotlivců. Tento model reflektuje to, co mnoho odborníků považuje za účinný způsob učení – učení se nejen z formálních výukových programů, ale také z praktických zkušeností a mezilidských interakcí.
Čísla v názvu modelu, konkrétně 70:20:10, zrcadlí relativní váhy jednotlivých prvků, které přispívají k celkovému procesu učení:
70% zkušeností a praxe (Learning from Experience):
Tento prvek zdůrazňuje sílu učení prostřednictvím konkrétních pracovních situací a úkolů. Když jedinec aplikuje nové znalosti a dovednosti ve skutečném pracovním prostředí, získává cennou zpětnou vazbu a zkušenosti, které mohou být hluboce zapamatovány. To může zahrnovat řešení problémů, inovativní myšlení a adaptaci na nové situace.
20% mezilidských Interakcí a sociálního Učení (Learning from Others):
Sociální učení hraje klíčovou roli v modelu 70:20:10. Interakce s kolegy, spolupráce v týmu a mentoring umožňují sdílení znalostí, rozvoj měkkých dovedností a učení se z příkladů a zkušeností ostatních. Tato mezilidská komunikace poskytuje kontext a praktické návody, které nejsou často dostupné v tradičních učebních prostředích.
10% formálního vzdělávání (Learning from Education):
Tento prvek zahrnuje tradiční formy vzdělávání, jako jsou kurzy, školení a workshopy. Zatímco tento podíl v modelu není největší, má stále své nezastupitelné místo. Formální vzdělávání může poskytnout teoretický rámec, základní koncepty a dovednosti, které mohou být dále rozvíjeny a aplikovány v reálném pracovním prostředí. Tento typ vzdělávání je rovněž nepostradatelný při rekvalifikacích a dalších situacích, když vzdělávaná osoba nemám možnost získat znalosti ze současné praxe, ani od kolegů.
Model 70:20:10 vytváří holistický přístup k učení tím, že propojuje formální, neformální a pracovní učení do jednoho celku. Tím se vytváří kontinuální učební cyklus, kde jedinec získává znalosti a dovednosti ze široké škály zkušeností a zdrojů. Klíčovým prvkem je uvědomění si, že učení se neomezuje pouze na výukové místnosti, ale může se odehrávat kdekoli a kdykoli, kde je potřeba a příležitost.
Učení a práce
Tento model také významně posiluje spojení mezi učením a pracovním prostředím. Učení se stává nedílnou součástí každodenní pracovní činnosti, což umožňuje jednotlivcům růst a vyvíjet se organicky. Model také zdůrazňuje důležitost vedení a podpory, které organizace mohou poskytnout svým zaměstnancům, aby mohli efektivněji těžit z výhod různorodých učebních zkušeností.
Je však důležité si uvědomit, že model 70:20:10 není receptem na všechny situace. Jeho účinnost závisí na tom, jak je implementován a přizpůsoben specifickým potřebám organizace a jednotlivců. Nicméně model nabízí cenný rámec pro organizace, které chtějí podporovat učení a rozvoj svých zaměstnanců komplexním a účinným způsobem.
