Myšlenkové mapy: šikovný nástroj pro efektivní vzdělávání zaměstnanců

Co jsou myšlenkové mapy?

Myšlenkové mapy se obvykle skládají z centrálního tématu, které je obklopeno větvemi obsahujícími podtémata a další spojené myšlenky. Toto uspořádání vytváří hierarchickou strukturu, která pomáhá organizovat a vizualizovat myšlenky a koncepty.

„Myšlenkové mapy představují jednu z nejrozšířenějších kreativních technik. Kromě toho, že umožňují rozvíjet divergentní myšlení a vidět problém v širších souvislostech, jsou zajímavé tím, že je lze dobře sdílet. Na rozdíl od mnoha jiných technik lze mapu předat druhému a hovořit o ní, do procesu tvorby nemusí být ostatně vtažen jen jedinec, ale třeba celá skupina spolupracovníků. Právě kombinace spolupráce a sdílení s kreativitou, komplexním viděním světa a hledáním souvislostí, umožňuje tuto techniku užívat pro učení, které je aktivní a tvůrčí. Myšlenkové mapy se hodí tam, kde v centru učení je akt myšlení, nikoli jen formálně předaný soubor informací.“ říká RNDr. Michal Černý, Ph.D., zástupce vedoucího Katedry informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Myšlenkové mapy mohou být jednoduché, s několika odbočkami od centrálního tématu, nebo komplexní, s mnoha větvemi obsahujícími detailní informace. Můžete je vytvářet na papíře, na tabulích, nebo s využitím specializovaného softwaru pro tvorbu myšlenkových map, což umožňuje snadné úpravy a sdílení.

Výhody myšlenkových map v kontextu vzdělávání zaměstnanců

Myšlenkové mapy mohou být využity v různých aspektech vzdělávání zaměstnanců. Zde je několik klíčových výhod tohoto nástroje:

1. Vizuální organizované informace:

Myšlenkové mapy vizualizují informace, což zjednodušuje rozsáhlejší, komplexní koncepty. Pomáhá rovněž zúčastněným rychle získat přehled o daném tématu.

2. Podporují kreativitu:

Myšlenkové mapy podporují kreativní myšlení tím, že umožňují zaměstnancům propojit různé myšlenky a hledat nová spojení mezi různými koncepty a směry. To může zvýšit kreativitu v pracovním prostředí a podpořit inovace.

3. Rozvíjejí organizační dovednosti:

Myšlenkové mapy mohou pomoci zaměstnancům rozvíjet dovednosti při organizaci a uspořádání informací. To je v dnešním přehlceném digitálním světě klíčové. Mohou se naučit identifikovat hlavní body, vytvářet hierarchie a filtrovat relevantní informace.

4. Zlepšují proces učení i paměť:

Myšlenkové mapy usnadňují učení a zapamatování informací, protože vizuální vjemy pomáhají vytvářet jasný rámec pro zapamatování. Zaměstnanci si lépe pamatují informace, které byly prezentovány formou myšlenkových map.

5. Podporují spolupráci:

Myšlenkové mapy mohou být efektivním nástrojem pro sdílení myšlenek a spolupráci v týmech. Zaměstnanci mohou společně vytvářet mapy, což usnadňuje sdílení znalostí, informovanost týmu o aktuálním stavu projektů a zapojení všech členů.

Jak využít myšlenkové mapy při vzdělávání zaměstnanců

Plánování kurikula:

Myšlenkové mapy mohou být použity pro plánování kurikula v rámci firemního vzdělávání. Pomáhají organizovat témata a určit hierarchii učebního obsahu.

Vytváření studijních materiálů:

Učební materiály mohou být prezentovány touto formou, což usnadňuje zaměstnancům pochopení složitých témat.

Hodinová učební metoda:

V rámci tréninků lze použít myšlenkové mapy pro interaktivní hodiny. Zaměstnanci mohou společně tvořit mapy na základě diskuze a učit se tak od sebe navzájem.

Podpora samostatného učení:

Myšlenkové mapy mohou být zaměstnancům poskytnuty k samostatnému studiu a výzkumu. Mohou si tak sami organizovat učební materiály a rozvíjet dovednosti organizace informací.

Monitoring pokroku:

Myšlenkové mapy mohou být použity k sledování pokroku zaměstnanců při zvládání vzdělávacího materiálu. To umožňuje efektivně reagovat na potřeby jednotlivců.

Baví to zaměstnance, firma je spokojená

Zavedení myšlenkových map do vzdělávání může vést k vyšší angažovanosti zaměstnanců a zvýšení jejich schopností efektivně pracovat s informacemi, což přináší prospěch jak jim samotným, tak i organizaci jako celku.

Největším propagátorem myšlenkových map, často označovaný i jako jejich vynálezce byl anglický psycholog a spisovatel, autor knihy Myšlenkové mapy (The Mind Map Book) Tony Buzan. O myšlenkových mapách často říkal, že pro mozek jsou něco jako švýcarský armádní nůž. „Když jsem začal používat poznámky ke klíčovým slovům, větší písmena, barvy a šipky, umožnilo to mému mozku mluvit sám se sebou s mnohem menším množstvím nepořádku. Bylo to, jako bych celý život jezdil s čelním sklem zaneseným blátem a najednou jsem viděl jasně.” Tématu myšlenkových map se věnuje i kurz, který vede Petr Ludwig, ředitel GrowJOB institute a autor bestselleru Konec prokrastinace.