Rozhovor s Opherem Bryerem: O mikro-chování, mikro-koučingu a AI

Ophere, nahradí umělá inteligence disciplíny určené dosud lidem?

Podívejte, lidé četli knihy a pak jednoho dne někdo vynalezl Google. Najednou všichni najdou, to co potřebují, na Googlu. Takže Google rozšířil naše schopnosti vyhledávat potřebné informace. A pak někdo jiný vynalezl iPhone 7 a najednou všichni měli rozličné aplikace. Každý může dneska fotit a každý může být fotografem. Ale je to tak opravdu? Jsou všichni ti, kteří dneska fotí iPhonem profesionální fotografové?

To je sugestivní otázka.

No, nejsou. Jsou lepší než předtím, protože najednou má každý foťák. Předtím to tak ale nebylo. Ne každý měl foťák. Všichni postují na Instagramu a editují obrázky, ale nedělají to tak dobře jako profíci. Co chci říct? Pro každou činnost existuje nutná úroveň profesionality. A dnes žijeme v době, kdy šanci na zlepšení svých schopností má prakticky kdokoliv. To platí i pro ty podprůměrné. To znamená, že i podprůměrní tak budou ve výsledku umět více. Ale co je důležitější, ti nadprůměrní budou mnohem lepší než dosud.

Měli bychom se bát nástupu umělé inteligence?

Je třeba říci, že lidé se báli a bojí nástupu umělé inteligence. I já se bál. Dokud jsem s ní nezačal pracovat na každodenní bázi. Osm hodin denně. Po dobu několika měsíců. A dnes, s touto zkušeností, už se nebojím. Současný stav bych popsal jen jako rozšíření možností k získání nových schopností. A tak se nabízí otázka: jsme jako lidi vůbec schopni těch možnosti využít? Je možné naše kognitivní a emocionální schopnosti zlepšovat rychlostí světla?

Co tím myslíte, Ophere? Že už je AI pro nás neuchopitelná?

Představte si vlak, který se pohybuje rychlostí 400 kilometrů za hodinu. Nikde nezastavuje. Žádné stanice. A když chcete naskočit, musíte běžet rychlostí  aspoň 401 kilometrů za hodinu. Musíte být o něco rychlejší, abyste mohli naskočit. Ten vlak už je tady a nezastaví. A vlak umělé inteligence uhání rychlostí 400 km/hod.

Dobře, zatím rozumím.

Jestli umíte běžet stejně rychle, nebo o něco málo rychleji, můžete ho chytit. Pokud ne, zůstanete pozadu někde v šedesátých letech. To je vše. Když budete uvnitř vlaku, uvidíte nové světy, uvidíte spoustu věcí. Ale všechno bude hrozně rychlé. Spatříte něco na dvě vteřiny a budete muset okamžitě vědět, co udělat. Nebudete mít deset minut, abyste si to promysleli. A o tom to je. Lidé budou mít možnost nabýt neuvěřitelných schopností, ale jen velmi málo z nich je bude umět využít.

To je zajímavé přirovnání. A jak AI změní firemní vzdělávání, ptám se, protože si povídáme v magazínu o rozvoji zaměstnanců.

Řeknu vám něco, co je univerzálnější než firemní vzdělávání. Když se chcete vzdělávat v čemkoliv, vždycky můžete začít tak, že si koupíte knihu. Nebo ji koupíte  pro všechny svoje zaměstnance. Ale čtou lidé knihy? Ne. Lidé knihy kupují. 95 procent lidí si koupí vzdělávací knihy, které si nikdy nepřečtou. A proč je tomu tak? Když si totiž koupíte takovou knihu, činíte tak na základě nějakého příslibu, který kniha zaručuje. Třeba osobní rozvoj.

Dobře, to se mi asi taky stalo mnohokrát.

Takže ten člověk si koupí ten příslib, ne tu knihu. Dá za něj 10 dolarů, ale aby načerpal znalosti, které ho posunou, potřebuje 20 hodin k přečtení a porozumění. Mylný předpoklad při nákupu knihy je, že těch 10 dolarů vyřeší jeho problém. Když si totiž člověk uvědomí, že musí investovat 20 hodin svého času a přečíst 100 stránek, řekne si: Mám 20 hodin času? Ne, mám 10 dolarů.

V čem je tedy problém tohoto mentálního cvičení?

Dobře, je jedno, jestli jde o knihu nebo o firemní školení. Ani kniha, ani školení nebyly vytvořeny pro vaši osobnost. Vám na míru. Byly vytvořeny pro průměrného konzumenta vzdělávání. Proto, aby je mohlo číst nebo sledovat co nejvíce lidí. Ani moc vysoko, ani moc nízko. Neexistuje kniha, ani školení, které by byly napsány pro vás, Davide. A stejně tak neexistuje nic podobného, co bylo napsáno pro mě. Prostě na stránce 22 je napsáno něco, co nikdy nemůžu využít, protože to po mě chce, abych vstával ve čtyři hodiny ráno. To je pro mě k ničemu. Aby to fungovalo univerzálně, muselo by to být napsáno pro všechny osobnosti na světě. A těch je 10 miliard.

A neexistují kategorie lidí, které sdružují stejné osobnosti?

Používá se termín „personality profile“, ale to je nesmysl. Neexistují dva lidé, kteří by byli stejní. Ale kromě „nepersonalizovaného“ obsahu tady máme ještě další problém. Když si dnes koupíte učebnici, za tři měsíce už je zastaralá. V podstatě jako všechny učebnice, které byly napsány dva roky před příchodem ChatGPT.  Ale co kdybyste měl knihu a k ní kouče, který by s vámi každý den pracoval. Měnil by pro vás knihu, požádal by autora, aby ji přizpůsobil vaší osobnosti…

A to je něco, na čem stojí vaše firma impro.ai?

Vysvětlím vám to. Naše firma se zabývá micro-chováním (microbehaviours).

Hm, asi by to chtělo příklad.

Tak si představme, že máme osobu, která má nějaký problematický návyk. Takže půjde na terapii a za dva roky se třeba deseti návyků zbaví. My se domníváme, že je jednodušší identifikovat micro-návyky, které danou osobu vedou k tomu, že pak nějakým způsobem chová. Obvykle to funguje tak, že když najdeme mikro-návyky a změníme je, změníme i ten návyk.

Tak teď už asi opravdu potřebujeme skutečný příklad.

Máme ve firmě 40 lidí, 15 jsou přes technologie a management a 25 z nich jsou koučové. Jeden kouč odtrénuje denně 60 manažerů  formou jeden na jednoho. A těch 60 lidí pak předá trénink svým podřízeným. Takže ve výsledku je jeden náš kouč odpovědný za odkoučování 600 lidí denně. To vše můžeme odbavit jen díky našim systémům na strojové učení. Ale uvědomte si, že je to člověk, který se s vámi baví. Normální kouč zvládne denně maximálně osm lidí. Náš kouč jich zvládne 60 a díky našemu systému nakonec 600. To vše díky umělé inteligenci.

Jak a kde mluví kouč s manažery?

Za našim řešením je spousta technologie, která nám pomáhá rozšířit lidské schopnosti, jak jsem říkal před chvílí. Kouč komunikuje s manažerem (říkejme mu třeba John) pomocí aplikace podobné WhatsApp. John píše svému kouči, aby mu pomohl vyřešit jeho nedochvilnost. Kouč se doptává, jestli je John pozdě ráno nebo mezi meetingy. John odpovídá, že dorazí do práce každý den pozdě o 45 minut. John je viceprezident a tak mu to prochází. Má pod sebou stovky lidí a každý den přijde pozdě. Kouč mu tedy řekne, že má vstát o hodinu dříve a uvidí se, co se stane. John pošle kouči time-stamp, z něhož vyplývá, že zase přišel pozdě. Je nutné přijít na to proč. Víte, jak fungujou diety? Zhubnete 10 kilo a pak naberete 15. Proč? Protože dieta je model, který má nahradit návyk. Nikoli mikro-návyky. Takže nyní jde o to identifikovat mikro-návyky. Kouč žádá Johna, aby popsal přesně, co se stalo od doby, kdy vstal: jaké aktivity dělal a co u nich cítil. John popíše, jak vstal o hodinu dřív a jak „si dokonce ani neudělal kávu“. A tady přesně už přichází na scénu umělá inteligence, která zaznamená slovo „dokonce“. Okamžitě totiž vyhodnotí, v jakých kontextech používá John slovo „dokonce“ . Ví, že, kdykoliv John v minulých konverzacích použil slovo „dokonce“, přišel problém. Po několika měsících už víme, proč se John chová, tak, jak se chová, umíme předpovědět, když se blíží problém.

A stačí jedno slovo?

Samozřejmě, že ne. Pokouším se vysvětlit, jak to funguje na zjednodušeném příkladu. Umělá inteligence umí vyhodnotit situace, které si John vykládá po svém. Umí pochopit a analyzovat, že když vstane o hodinu dřív, myslí si, že má dost času a zastaví na benzínce pro kávu a tak dále. Takže když John napíše: „Jelikož jsem měl dost času…“, umělá inteligence ví, že jde o subjektivní pocit, který John měl.  Když napíše: „Náhodou jsem na stolku na pumpě uviděl noviny…“, AI zaznamená a vyhodnotí, co znamená „náhodou“. A takhle analyzuje každičký krok, aktivitu a pocit, abychom nakonec mohli vyhodnotit vzorec chování a vyřešit manažerovi problém. Takto měníme zhruba 400 mikro-návyků ročně. To je něco, co psychologie nezvládne.

Jak často si kouč píše s manažerem?

Náš kouč obslouží denně 60 lidí. Každý team lídr pak své lidi v týmu na stejné platformě. A my máme k analýze všechny konverzace a jsme schopni říct CEO, jaké problémy jeho organizace má.

Jaký druh výstupu tedy CEO dostane?

Firma říká: požádali jsme impro.ai, aby identifikovali problémy, které ve firmě máme dříve než začneme přicházet o lidi a peníze. A my se postaráme o to, aby KPI byla splněna. Měříme výsledky a měníme návyky tím, že vytváříme lidem nové dovednosti.

Takže nejdřív potřebujete data pro analýzu mikro-chování. Jak dlouho to trvá?

Je to nekonečný proces. Přidělíte svým manažerům kouče. Průměrná cena je 3 dolary za konverzaci, takže to pro firmu není nijak závratný náklad, běžný koučink stojí 400 dolarů za hodinu. Během prvních šesti týdnů začínáme vidět výsledky. Umíme změnit každému manažerovi zhruba 10 návyků. Ale během dalších šesti týdnů už je to 50 návyků. Prostě čím déle jsme ve firmě, tím více změn jsme schopni provést.

Kolikrát denně se můžu bavit se svým koučem?

Každý manažer má právo na tři „sessions“ denně. Někdy lidé využijí jen jednu. Jindy všechny, záleží na tématu a situaci.

A kdy se manažer proměňuje v mentora, který předává dovednost dál do svého týmu?

Po šesti týdnech. Za pomocí školení a AI se z týmového manažera posléze stane mentor.

Jak jsou dlouhé konverzace mezi koučem a manžerem?

Konverzace má obvykle trvat do 10 minut za den, ať již se píše nebo čte. Možná je důležité říct, že náš přístup neanalyzuje jen klienta, ale i naše kouče. Jsou to přece jen lidé a ti mají samozřejmě své předsudky a názory. Náš kouč je ale vybaven kromě svých schopností ještě daty o společnosti, které mu pomáhají pochopit, co se uvnitř organizace děje. Pak je schopný mnohem přesněji pochopit, co se má dělat.

Jste schopni tedy předpovědět, co má firma podniknout?

Vemte si třeba třídenní školení, za který firma zaplatí 40 000 dolarů. Všichni vyrazí do hor, vypije se spoustu vína a piva a v praxi pak použijí méně než 5 procent toho, co se naučili. Je to investice nebo plýtvání? My umíme zahrnout naše řešení tak, aby firma věděla předem (podle dat), co bude fungovat a co ne. Když jste velká konzultační firma, plánujete strategii na několik let dopředu. Ale strategie se dnes musí měnit každé tři měsíce. Proto umíme být doplňkem například pro konzultační firmy, školící firmy, kouče. My uděláme tu špinavou práci. Posbíráme data o každé osobě v organizaci, zanalyzujeme je a provedeme změny.

Jste tedy schopni změřit, co si lidé ve firmě myslí?

Můžeme měřit pocity, činnosti, návyky a motivace.

A po analýze třeba zjistíte, že nová strategie nebude fungovat, protože lidé ve firmě ji nevěří nebo se jim nepozdává.

Určitě. A všechno vyčtete z dat na dashboardech. Žádné dojmy.

Kdo je Opher Brayer

Přední izraelský expert na talent development, business mentor, kouč, metodolog, který zanechal výraznou stopu jak v korporátním světě, tak v oblasti vzdělávání. Na rozdíl od běžně přijímaného názoru, věří, že talent není něco, s čím se člověk rodí, ale že jde o dovednost, kterou lze natrénovat. Má za sebou 30 let koučování v nadnárodních firmách a tisíce manažerů, kteří absolvovali jeho program, jehož cílem je maximalizovat svůj potenciál. V České republice vedl unikátní program Stages, který měl za cíl zlepšit školský vzdělávací systém. Nyní působí jako spoluzakladatel a Chief Scientist ve společnosti impro.ai.