Chcete si udržet generaci Z, dejte jim smysluplnou práci, ne krysí závody

Digitální generace, app generation, post-mileniálové, generace Z, zoomeři, sněhové vločky. Tolik přezdívek pro sebe zatím neshromáždila žádná z generací předchozích. Rozličná pojmenování většinou vycházejí ze skutečnosti, že tito mladí lidé vyrůstali prakticky po celý život s internetem. Znamená to, že se dobře orientují v nových nástrojích, neustále hledají cestu, jak si pomocí digitálních dovedností zjednodušit život a také prakticky neustále konzumují nové informace online.

Jen jedno označení z výše uvedených se z těchto definic vymyká. Sněhové vločky neboli „snowflakes“ mají evokovat, že příslušníci generace Z jsou psychicky křehčejší než starší ročníky. Jestli je na tomto označení něco pravdy nebo jde jen o mezigenerační mýtus, to se dozvíte v následujícím textu. Starší část generace Z už každopádně své první zaměstnání má, mladší ročníky se do procesu budou zapojovat v dalších letech. A tak je jasné, že se firmy budou muset důkladně zabývat specifiky, které tato generace má. Jinak si je totiž dlouho neudrží.

Zbytečné hodiny? Ani náhodou

Krysí závody. Tak se říká pracovním pozicím, které sedí u počítače od 9 do 17 a během osmi hodin „najezdí“ myší i několik kilometrů. Pro generaci Z narozenou zhruba mezi lety 1995 a 2010, je taková představa tou nejhorší noční můrou. „Zoomeři“ by totiž nedokázali chodit do práce beze smyslu. Nedokážou si představit, že by se jen tak „prokafíčkovali“ šichtou a pak si šli po svých. Z bezúčelně prosezených směn v kanceláři se jim hrůzou ježí chlupy na zádech. Na rozdíl od předchozích generací, si totiž extrémně váží svého času. A nejde jim primárně o volný čas, ale celkově o jeho efektivní využití.

Klíčové slovo, které se prolíná napříč hodnotami „zoomerů“ je totiž smysl. Pokud jim zaměstnavatel umožní vidět v práci smysl, nemají problém se vrhnout do plnění pracovního úkolu na sto procent. A když se při něm navíc cítí „naplněni“, jsou dokonce ochotni přestat rozdělovat osobní a pracovní život a klidně se položí do režimu „moje práce je můj život“. V takovém případě jednoznačně upřednostní plné kalendáře před prozívanou „šichtou“. K tomu ale potřebují osvíceného zaměstnavatele, který jejich vnímání práce, štěstí a kariéry beze zbytku chápe a umí jim k tomu vytvořit odpovídající atmosféru.

Vzdělání, posun rozvoj na prvním místě

Mladá „zetka“ vnímají kariéru zcela jinak, než jak bylo dlouhá leta zvykem u ostatních generací. Chtějí v práci něco dokázat a zároveň to chtějí hned. Pokud se jim totiž zdá, že jejich kariérní postup není dostatečně rychlý, ztrácejí motivaci a často zaměstnání opouštějí. Nabízí se otázka, nakolik umí „zetka“ odhadnout, na co skutečně mají a čeho s jejich momentální kvalifikací mohou reálně dosáhnout.

Právě tento rozpor mezi očekáváním a realitou demonstrují čísla z výzkumu marketingové agentury DFMG a výzkumné společnosti Behavio. Data říkají, že silnou potřebu něco ukázat má až 82 procent mladých „zoomerů“. Naplnit tuto ambici se ale daří jen 20 procentům z nich. Firmy se tedy musejí naučit pracovat s potenciálem, který si generace Z do zaměstnání přináší. Pokud se jim podaří zajistit odpovídající podmínky, můžou se z nich stát zapálení zaměstnanci, který pro firmu dýchají. V opačném případě se mohou s mladými zoomery poměrně rychle rozloučit.

Základním předpokladem, jak udržet zápal čerstvých zaměstnanců generace Z je kvalitní nabídka vzdělávání a rozvoje. Zoomeři jsou první generací, která po rozvoji v práci bytostně touží. Chtějí se učit nové věci a být zapojení v nových projektech. Mají ale specifickou představu, jak takový trénink a zvyšování kvalifikace probíhá. Je samozřejmě, že „app generation“ automaticky předpokládá, že nabídka kurzů bude v atraktivním digitálním balení. To jim ale zdaleka nestačí. Zoomeři budou ochotni se zapojit do jakéhokoliv vzdělávání, pokud bude navrženo tak, aby mohli získané dovednosti ihned používat v práci. Pokud se tohle L&D specialistům povede, získají pro firmu mladou armádu nadšenců, která nebude hledět na počet hodin v práci, ale na kvalitní dokončení úkolu. A pozor, „zetka“ budou chtít více kurzů. A opakovaně. Jednorázové školení jejich našlápnutý motor neuspokojí.

Duševní pohoda? Absolutní priorita

A jak jsou tedy na tom zoomeři se zmíněnou psychikou? Může to být v práci překážka? Mladá „zetka“ jsou považována staršími generacemi v práci za líné a psychicky křehké jedince. Právě tento postoj starších k mladším dokonce vyústil v pojmenování celé generace Z – „sněhové vločky“. Tento předsudek se ale nezakládá na pravdě. Vychází totiž ze subjektivního pohledu starších lidí, kteří motivacím zoomerů dostatečně nerozumí.

Nedávný průzkum Stanfordské univerzity odhalil, že starší generace soudily „zetka“ na základě jejich rozdílného postoje k jistým zakořeněným aktivitám. Typickým příkladem byly například letní brigády, ke kterým mají „zoomeři“ mnohem vlažnější vztah než předchozí generace. Málokdo z kritiků si ale uvědomil, že mnozí mladí si umí vydělat peníze jinak, než sběrem jablek o prázdninách. Například vytvářením obsahu na sociálních sítích či monetizací product placementu.

Dalším opakujícím se příkladem, podle nějž „staří“ hodnotili „zetka“ byl vztah k vlastnictví řidičáku. Generace Z už ale o tento kdysi vymodlený dokument prostě nejeví zájem. To ale neznamená, že jsou líní, ale že jen necítí potřebu vlastnit automobil. V jejich moderním životním stylu zabrali místo jiné způsoby dopravy z místa na místo. Pro zoomery je pohodlnější půjčit si elektrokoloběžku nebo objednat Uber.

Vystresovaná generace

Zjednodušeně řekněme, že „zetka“ líná nejsou. A co ta křehká psychika? Pravdou je, že „zetka“ dospívala s nikdy nekončícím přísunem informací z internetu. Přehlcenost negativními zprávami o pandemii, válce či energetické chudobě mohla být dílkem, který přispěl k jejich slabší psychice.

Podle výzkumu společnosti Deloitte se téměř polovina generace Z (46 %) cítí neustále nebo po většinu času ve stresu. Důvodem jejich pocitu je kromě obav o osobní finance a blaho jejich přátel taky velká pracovní zátěž. Tu vnímají tak, že jsou nuceni pracovat i po pracovní době. Téměř čtvrtina zoomerů říká, že musejí odpovídat na pracovní e-maily po skončení práce nejméně pět dní v týdnu.

Fakta o celé jedné psychicky labilní generaci potvrzují i čísla z průzkumu DFMG a výzkumné agentury Behavio, která říkají, že 42 % českých zoomerů je neustále pod stresem a 47% (zdroj: Deloitte) z nich se cítí vyhořele kvůli vysokým nárokům ve svém zaměstnání.

Firmy se tak musí sžít s novou situací. Psychohygiena musí být součástí firemního vzdělávání a rozvoje pro celou jednu nastupující generaci.

Jak zapojit generaci Z v práci

Co může zaměstnavatel udělat, aby do mladých zoomerů napumpoval spokojenost a tím zvýšil jejich produktivitu.

1. Umožněte  jim vzdělávání a nechte je učit se nové věci.

Zoomeři jsou charakterističtí tím, že v pracovním procesu přímo prahnou po získávání nových dovedností. Nemají problém se sami namotivovat, protože si uvědomují, jak důležité je zvyšovat úroveň svých dovedností. Zaměstnavatel, který chce využít zoomerský tah na bránu (to, když vidí v práci smysl), musí pro post mileniální generaci připravit dostatečně široký výběr vzdělávacích kurzů. A tady musí specialisté z L&D zbystřit své smysly a zamyslet se nad tím, jaké programy pro osobní rozvoj „zetkám“ nabídnout. Tahle generace totiž vyrostla s mobilem v ruce a tak pro ně přichází v úvahu jen digitální cesta. Microlearning, běhěm něhož budou zoomeři konzumovat nové znalosti v krátkých výukových „soustech“, AI, rozšířená realita a výuka, jejíž tempo si zetka určí samy, to je pro jejich motivaci naprostý základ. Neméně důležité pro ně ale je, jak firma zajistí, aby nově nabyté znalosti mohli mladí zoomeři okamžitě používat v praxi. Podobná zjištění se objevila v nedávném průzkumu vzdělávací platformy Seduo (listopad 2022), kde platila pro všechny věkové skupiny. Zdá se tedy, že tzv. učit se do zdi bez možnosti aplikace v další práci už nebaví vůbec nikoho.

2. Kontinuální studium je nutná podmínka

Na rozdíl od mileniálů či starších generací, zetka nelze opít rohlíkem. Jsou natolik sebevědomí a rozhodní, že je jednorázové školení neuspokojí. A jelikož je spokojenost, smysluplné trávení času a neustálý rozvoj motorem jejich výkonnosti, zbývá zaměstnavatelům jediné: musí zoomery zásobovat kontinuálním proudem vzdělávacích příležitostí. Touhle investicí si firmy budou schopni zoomery udržet „zapojené“ a nakonec profitovat z nadšených mladých zaměstnanců.

3. Zpětná vazba jako pevná součást strategie

Zaměstnavatelé by měli podrobně prozkoumat, co jsou zoomeři zač. Povrchní vnímání post mileniální generace může vést k tragickým pracovním výsledkům. Ač by se mohlo zdát, že zetka jsou samotáři, protože vyrůstali s mobilem na Youtube a Tik-Toku, data říkají něco jiného. Mladí muži a ženy narození okolo roku 2000 si kromě navázanosti na online svět nečekaně silně váží normální offlinové komunikace. A to je důvod, proč zaměstnavatelé nesmí zapomínat na starý dobrý „feedback“. Naplánujte proto dopředu sérii feedbacků, kde s nimi proberete možnosti zlepšení. Ano, tento eufemismus naznačuje, že zoomeři jsou zatím nejcitlivější žijící generací a reagují na tvrdou kritiku jinak, než byli zaměstnavatelé zvyklí.

4. Psychohygiena v práci

Ještě před pár lety se firmy o psychickou pohodu svých zaměstnanců téměř nezajímaly. Nyní se ale duševní stav stává trendem, který bude ještě nabírat na významu. Předčasně vyhořelí či vystresovaní zoomeři ale budou péči o své duševní zdraví od svých zaměstnavatelů přímo vyžadovat. I podle toho si budou vybírat, kde se nechají zaměstnat. Ty firmy, které budou mít v nabídce vzdělávací programy, týkající se psychohygieny, a půjdou zoomerům naproti, budou mít další konkurenční výhodu na trhu práce, kde za pár let nebude dost kvalifikovaných pracovníků.